Navigace

Obsah

Historie obce Kosořice

Název obce Kosořice je odvozen od zaměstnání původních obyvatel – kosení nebo sekání. Jasněji to vyplývá ze staršího tvaru Kosařice. První zmínka o šlechtickém držiteli vsi je z roku 1347, kdy se uvádí „Gallus de Cossorzicz.“ O tři roky později známe Hartula z Kosořic. Ve druhé polovině 14. století patřily Kosořice k Cetni. R. 1384 prodal Hašek z Cetně určitý statek Vítkovi z Nyněchova. Jiný statek v Kosořicích r. 1391 drželi bratři Cetenští. Ze stejného rodu byli patrně r. 1390 Jan a r. 1398 Kryštof. Před rokem 1407 zde měl určitý majetek také Tomík z Charvátec. Jako majetek šlechty často měnily majitele. Postupně přešla ves na vladyky z Újezdu. Po vymření tohoto rodu roku 1456 daroval král Ladislav část pozemků Milotovi z Hrušova. Další část statků vlastnil Jan Pancíř z Kosořic, boleslavský purkrabí. Toto území přešlo v roce 1547 do rukou Krajířů z Krajku. Statky Hrušovských z Hrušova byly roku 1567 prodány Jindřichovi z Valdštejna na Dobrovicevsi. Jiný díl, patřící do této doby k Charvátcům, r. 1555 koupila do purkrabího z Donina Jindřichova manželka Anna z Vartemberka. Tak splynule ves jedinému majiteli a byla připojena k Dobrovici, pouze s výjimkou dvora, náležejícího Krajířům z Krajku.

V 15. století byli držiteli kmetského dvora v Kosořících Pancířové z Chlumu, pocházející patrně z rodu Pancířů ze Smojna. Z tohoto rodu mohl být v r. 1429 Prokop z Kosořic. V letech 1452 až 1475 byl boleslavským purkrabím Jan Pancíř z Kosořic. Dvůr Smojenských byl posléze připojen k mladoboleslavskému panství pánů z Cimburka a potom Krajířů z Krajku.

V roce 1610 byly v Kosořicích dva dvory kmetské, koupené od Heníka z Valdštejna Davidem Plotem z Konařin. Ten majetky spojil a r. 1612 prodal Václavovi Sakovi z Bohuňovic, dřívějšímu konšelu ze Zálabí u Kolína. Jan Albrecht Sak zemřel r. 1634. Základem pozdějšího panského dvora se však stal hamfeštní dvůr Maxmiliána Khýna z Khýnu, který byl p třicetileté válce valdštejnským hejtmanem. Dvůr byl později ze hraběnky Eleonory z Valdštejna upraven do nové barokní podoby.

Po třicetileté válce existují podrobnější záznamy o jednotlivých sedlácích ve vsi. Např. v roce 1652 měl Václav Plaček 105 korců, oséval 40, měl 4 potahy, 10 krav, 15 ovcí a 9 vepřů. Další jména sedláků: Jiří Mlynář, Jindřich Hrdlička, Jiřík Horák, Jan Tomášek.

Zajímavé jsou počty obyvatel. Roku 1713 bylo 188 obyvatel ve 26 domech. V roce 1843 bylo 320 obyvatel ve 36 domech a v roce 1890 bylo 423 obyvatel v 57 domech.

Historie 20. století byla zaznamenána v první kronice Kosořic, kterou začal psát roku 1922 učitel Jan Zeman z Rejšic. Popisovala doby od 12. století až po 1. světovou válku. Bohužel se ztratila v průběhu 90. let, snad při stěhování Obecního úřadu.

čerpáno z knih:
Paměti města Dobrovice a jeho okolí, Antonín Sládeček, 1992 Litomyšl
Hrady a tvrze na Mladoboleslavsku, Zdeněk Fišera, 2002 Mladá Boleslav